Sváteční jídla

Boží milosti

K oslavám masopustu patří nejen maso, víno a pálenka, ale také sladkosti. I ty ovšem musí být pěkně omaštěné a oslazené, stejně jako jsou boží milosti v našem receptu.

Šneci po pražsku

Šneci byli původně jídlem prostých lidí, až koncem 18.století je objevila šlechta a postupně se toto velmi zdravé a lahodné maso stalo vybranou lahůdkou. Jedna z typických úprav pro českou kuchyni jsou šneci po pražsku-

Jidášky

Tento kynutý moučník, potíraný medem, většinou ve tvaru oprátky nebo zatočeného provazu, na kterém se oběsil Jidáš, poté co zradil Krista, se podle tradice peče večer na Škaredou středu. Pověra totiž tvrdí, že ten, kdo ho sní za úsvitu na Zelený čtvrtek, bude po celý rok chráněn od lidské zrady, hadího uštknutí, a také včelího bodnutí. Pokud se vám tak brzo nechce vstávat, tak zcela postačí, když jidášky na Zelený čtvrtek posnídáte.

Mazanec

K českým Velikonocům patří určitě i sladký mazanec. Ten se pekl tradičně na Bílou sobotu a hospodyně ho s sebou braly do kostela, kde je kněz požehnal. Jeho jméno pochází od předchozího velikonočního pečiva, kdy se krajíce chleba namáčely ve víně a mazaly medem, nebo medem s mandlemi, proto mazanec. Recepty a složení surovin se lišily podle krajů i podle majetkových poměrů. Někde byl mazanec jen z kynutého těsta, někde byl plný mandlí a hrozinek, někde se dávaly místo mandlí ořechy a místo hrozinek sušené ovoce. Vláčnost dodávala mazancům smetana i tvaroh. Po vytvarování těsta se na povrchu musely udělat ostrým nožem dva zářezy do tvaru kříže. Kromě křesťanské symboliky jde praktickou věc, mazanec tak lépe nakyne a při pečení má kudy utíkat pára, která by jinak mazanec potrhala.
 

Jemná rybí polévka s žemlovými noky

Tuto rybí polévku kdysi ve stříbrných mísách podávali o svátcích šlechticům. Zhýčkané aristokratické jazýčky požadovaly to nejlepší, takže nejde o žádnou rychlovku, ale o důkladně uvařenou polévku, v níž se mísí chuť zeleniny, koření a ryby.

Masopustní koblihy

V názvu tradičního svátku sice zaznívá slovo „půst", ve skutečnosti je však tento bláznivý rej masek naopak spojen s veselicí, při níž se na jídlo a pití rozhodně nezapomíná. Dnes už asi následující čtyřicetidenní postní dobu dodržuje málokdo, ale pestrý průvod maškar si sladkou odměnu stejně zaslouží.

Houbový kuba

Kroupy, z nichž se kuba připravuje, bývaly v minulosti běžnou součástí jídelníčku. Dnes je vytlačila rýže a kroupy si většina z nás dá pouze o Vánocích v podobě tradičního kuby. A mnozí ani to ne... Je to škoda, protože kroupy jsou zdravé i chutné – a kubu lze připravit i kdykoli jindy během roku, třeba i s čerstvými houbami. Protože se jedná o vegetariánské jídlo, můžete si ho o Štědrém dnu dopřát i k obědu, a to beze strachu, že neuvidíte zlaté prasátko.

Velikonoční piškotový beránek

Proč právě beránek z piškotového, třeného, tvarohového nebo i kynutého těsta zdobí české velikonoční stoly? Beránek jako symbol čistoty, jara a nového života má dlouhou tradici. V křesťanství beránek symbolizuje Krista, Beránka božího ale beránek je jako obřadní pokrm známý už i z předkřesťanských dob, kdy byl hlavním obětním zvířetem. Postupem doby se stalo jehněčí maso finančně nedostupným, proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra a nakonec se tento symbol změnil ve sladký velikonoční moučník. K pečení potřebujeme speciální formu i trochu zručnosti při vyklápění beránka. Výsledek snažení však rozhodně stojí za to!

Smažený kapr s bramborovým salátem

Zatímco nad houbovým kubou se mnohý ošklíbá, smaženého kapra s bramborovým salátem má na štědrovečerním stole naprostá většina českých domácností. Spolu se zdobením vánočního stromečku je to snad nejrozšířenější tradice – a přitom obě jsou poměrně mladé: Stejně jako ozdobené smrčky, i kapr se salátem se u nás objevily až v polovině 19. století.

Jehněčí hřbet se škubanci a trnkovou omáčkou

Než dostaneme toto jídlo z plotny na stůl, bude to chvilku trvat. Dobré věci chtějí svůj čas a talíř vonící rozmarýnem, slaninou a švestkami nás za námahu odmění opravdu dosytosti.

Vánočka

Pletenice, pleténka, húska, calta, štědrovka či štědrovnice. Tolik názvů má čeština pro vánočku, která byla součástí vánočního menu již ve 14. století, ale tehdy ji pekli ve svých chlebových pecích jen pekařští mistři.Vánočka se by se neměla v ničem šidit, patří do ní ta nejkvalitnější mouka, máslo a sádlo, mandle, někde i strouhané vlašské ořechy, rozinky a těsto se musí důkladně propracovat, také kynutí se nesmí uspěchat

Velikonoční nádivka

Velikonoční svátky jsou spojeny s řadou typických jídel: na Škaredou středu trhance (protože jídlo mělo vypadat ošklivě a nepovedeně), na Zelený čtvrtek něco zeleného (vařilo se z proto z petrželky, špenátu či mladých kopřiv), o Velkém pátku, v den půstu, ryby nebo husté polévky, na Bílou sobotu velikonoční nádivka a mazanec. Nedělní Boží hod Velikonoční byl vyvrcholením velikonočních svátků, vedle buchet, mazanců, jidášů a pučálky na stole nechyběl masový vývar a pečené maso. A samozřejmě pečený beránek – protože toho pravého si mnoho rodin nemohlo dovolit, pekl se nám beránek sladký. O Velikonočním pondělí se pak jedla hlavně jídla z vajec, protože vejce bylo symbolem znovuzrození. Nejklasičtější je ale nádivka s uzeným masem a mladými bylinkami, kterou si můžete připravit podle našeho receptu.

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu. Váš kontaktní email bude použit pouze za účelem zasílání našeho newsletteru, nebude předáván žádnému dalšímu subjektu. Zasílání můžete kdykoli ukončit kliknutím na link ve zprávě, kterou Vám bude newsletter doručen.