Byly pěstovány již před naším letopočtem. Když přišli kolonisté do Severní Ameriky, naučili se je pěstovat od tamních Indiánů. Jsou i jedním z mnoha darů, kterými obohatil evropskou agrární scénu Kryštof Kolumbus.
Historicky sloužily a mnohde ještě slouží také coby nádoby na přenášení vody. Staly se surovinou pro kosmetický průmysl, kde dobývají stále významnějších pozic. Ale nejen to. Díky roztodivným tvarům a barvám bývají působivým dekorativním prvkem, ukázkou bezbřehé fantazie a umu přírody. Jsou však také vyhledávanou surovinou v gastronomii, objevují se v podobě polévek, salátů, pyré. Ale také kompotů, zmrzlin či koláčů. Znamenité jsou i jako chutney.
Správně, řeč je o dýních – nebo tykvích či turcích, jak je vám libo. Kolik má tato zelenina použití, tolik existuje i jejích druhů, hovoří se o dvaceti. Nebudu jmenovat všechny, zmíním ty nejfrekventovanější v gastronomii. Jsou to dýně máslová, Hokkaido, muškátová, Goliáš. Do české kuchyně vtrhly výrazněji vcelku nedávno. Zato však důrazně. Velice rychle se zabydlely v jídelníčcích podniků snad všech kategorií.
Čas dýní je tady. O jejich popularitě v současné gastronomii svědčí i jedno: staly se každoroční součástí nabídky mnoha podniků, nesoucích značku Czech Specials. Na jídelníčcích se objevují dýňový krém s opraženými dýňovými semínky, teplý dýňový salát – s listy salátu, sušenou selečí šunkou, cizrnou a černou čočkou. Ale i dýňové cappuccino s grilovanou krevetou a vanilkovou pěnou, nebo dýňový krém s chilli vlákny. Také třeba krém z pečené dýně s krutony a parmazánovými hoblinami, ale třeba i taštičky, plněné dýňovou fáší.
Existuje ještě jedno, především v zahraničí velice populární zpracování dýní. A sice lisování oleje z jejich semen. Mimořádně zdravý – ostatně jako dýně sama – který i výborně chutná. Hodně s ním pracují zejména ve Štýrsku, tamní Kürbiskernöl se řadí k nejlepším vůbec. Je s podivem, že naši kuchaři jej víceméně pomíjejí, jakkoliv má štýrská kuchyně k té naší dosti blízko.
A existuje ještě jedno využití této atraktivní zeleniny, a sice v souvislosti se svátkem Halloween. Slaví se v anglicky mluvících zemích a my jsme si jej, jako mnoho „amerického“, brzy po změně režimu přivlastnili. Jsou to vyřezávané „hlavy“ se zlověstnými výrazy, jimiž koledníci umocňují získávání dárků. Není však známo, že by jejich hrůzné výrazy někoho opravdu vystrašily.
Zkrátka, dýně se staly výrazným podzimním komponentem naší gastronomie a vnesly do ní řadu nových receptur. Lépe řečeno staronových, vždyť už v roce 1899 zmiňuje kromě dalších Kuchařská kniha spolku Domácnost´ "... zavařeninu z tykví čili takzvaných turků". Nebo tykve "... na kostičky pokrájené a v cukru zavařené".
Správně, řeč je o dýních – nebo tykvích či turcích, jak je vám libo. Kolik má tato zelenina použití, tolik existuje i jejích druhů, hovoří se o dvaceti. Nebudu jmenovat všechny, zmíním ty nejfrekventovanější v gastronomii. Jsou to dýně máslová, Hokkaido, muškátová, Goliáš. Do české kuchyně vtrhly výrazněji vcelku nedávno. Zato však důrazně. Velice rychle se zabydlely v jídelníčcích podniků snad všech kategorií.
Čas dýní je tady. O jejich popularitě v současné gastronomii svědčí i jedno: staly se každoroční součástí nabídky mnoha podniků, nesoucích značku Czech Specials. Na jídelníčcích se objevují dýňový krém s opraženými dýňovými semínky, teplý dýňový salát – s listy salátu, sušenou selečí šunkou, cizrnou a černou čočkou. Ale i dýňové cappuccino s grilovanou krevetou a vanilkovou pěnou, nebo dýňový krém s chilli vlákny. Také třeba krém z pečené dýně s krutony a parmazánovými hoblinami, ale třeba i taštičky, plněné dýňovou fáší.
Existuje ještě jedno, především v zahraničí velice populární zpracování dýní. A sice lisování oleje z jejich semen. Mimořádně zdravý – ostatně jako dýně sama – který i výborně chutná. Hodně s ním pracují zejména ve Štýrsku, tamní Kürbiskernöl se řadí k nejlepším vůbec. Je s podivem, že naši kuchaři jej víceméně pomíjejí, jakkoliv má štýrská kuchyně k té naší dosti blízko.
A existuje ještě jedno využití této atraktivní zeleniny, a sice v souvislosti se svátkem Halloween. Slaví se v anglicky mluvících zemích a my jsme si jej, jako mnoho „amerického“, brzy po změně režimu přivlastnili. Jsou to vyřezávané „hlavy“ se zlověstnými výrazy, jimiž koledníci umocňují získávání dárků. Není však známo, že by jejich hrůzné výrazy někoho opravdu vystrašily.
Zkrátka, dýně se staly výrazným podzimním komponentem naší gastronomie a vnesly do ní řadu nových receptur. Lépe řečeno staronových, vždyť už v roce 1899 zmiňuje kromě dalších Kuchařská kniha spolku Domácnost´ "... zavařeninu z tykví čili takzvaných turků". Nebo tykve "... na kostičky pokrájené a v cukru zavařené".