První vinice v Čechách se podle legendy zrodila už v roce 892. Z popudu Ludmily, manželky českého knížete Bořivoje I.
Po christianizaci knížectví chtěla zajistit potřebné mešní víno z vlastních zemských zdrojů. Nakolik je legenda podložena fakty, nevíme. Jisté však je, že na přelomu věků XII. a XIII. nabral vývoj vinohradnictví a vinařství na území Čech tempo až bouřlivé.
Darovací listina Spytihněva II. – 1057, hovoří ve zprávě o nadaci kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích a uvádí darování vinic i s vinaři. Později ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. V jejich katastru bylo 400 ha vinic, především v labském údolí na svazích České brány - Porta Bohemica.
Roku 1193 se do budování vinařských parcel vložil tehdejší pražský biskup Jindřich Břetislav. V Roudnici nad Labem, na svazích pod tehdejším románským biskupským hradem. Ještě v tomtéž století pak osázeli révou svahy okolo Velkých Žernosek premonstrátští mniši (Cisterciáci z Míšně přišli – prý – o dobrých padesát let později).
Okolí Mostu se dočkalo prvních viničních tratí údajně v roce 1207, ale někteří odborníci soudí, že to bylo o dost dříve. K roku 1228 se datují první zmínky o vinařské usedlosti v Troji, která o cca čtyři sta let později dostala po majitelích jméno Salabka, a dnes je malebnou ozdobou vinic v metropoli.
Přeskočme nyní jedno století a pár let k tomu, a dostáváme se na počátek nejslavnějšího období českého vinařství. Je spojeno s císařem římským a českým králem Karlem IV. a týká se jeho ediktů o vysazování vinic v okolí Prahy a královských městech (únor, resp. květen 1358). Otec vlasti dovezl také sazenice burgundských rév, které se odměnily svým pěstitelům velice potěšující kvalitou hroznů a z nich vyškolených vín. Jen okolo Prahy vyrostlo v krátké době na sedm set hektarů vinic.
Dalším milníkem byl rok 1753. Sňatkem Hraběnky Marie Ludmily Černínové z Chudenic a Augusta Antonína Josefa, knížete z Lobkowiczů se začala psát významná vinařská historie rodu, jenž ovlivňuje vinohradnické dění v Čechách do dnešních dnů.
Jak vlastně vypadá Vinařská oblast Čechy v současnosti? Tvoří ji dvě vinařské podoblasti, Mělnická a Litoměřická, a v nich 72 vinařských obcí. Celková výměra vinic zde pak představuje zhruba 800 hektarů.
Od věci nebude ani připomenutí odrůd, pro Čechy typických. Za bílé zmiňme Rulandské šedé, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát Ottonel, Kerner. Z červených jde především o Rulandské modré, Modrý portugal, Dornfelder, objevuje se i Svatovavřinecké.
Z vinařských obcí se těší nejvyššímu renomé Kutná Hora, Mělník, Most, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky. Už pár let o sobě dávají vědět Třebívlice, a zatím posledním velkým projektem je ambiciózní třiatřicetihektarové vinařství v Žalhosticích.
Význam vinařství v Čechách ocenil v roce 2004 prezident Václav Klaus udělením Medaile Za zásluhy profesoru Vilému Krausovi, který na něm má nezměrný podíl.
Darovací listina Spytihněva II. – 1057, hovoří ve zprávě o nadaci kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích a uvádí darování vinic i s vinaři. Později ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. V jejich katastru bylo 400 ha vinic, především v labském údolí na svazích České brány - Porta Bohemica.
Roku 1193 se do budování vinařských parcel vložil tehdejší pražský biskup Jindřich Břetislav. V Roudnici nad Labem, na svazích pod tehdejším románským biskupským hradem. Ještě v tomtéž století pak osázeli révou svahy okolo Velkých Žernosek premonstrátští mniši (Cisterciáci z Míšně přišli – prý – o dobrých padesát let později).
Okolí Mostu se dočkalo prvních viničních tratí údajně v roce 1207, ale někteří odborníci soudí, že to bylo o dost dříve. K roku 1228 se datují první zmínky o vinařské usedlosti v Troji, která o cca čtyři sta let později dostala po majitelích jméno Salabka, a dnes je malebnou ozdobou vinic v metropoli.
Přeskočme nyní jedno století a pár let k tomu, a dostáváme se na počátek nejslavnějšího období českého vinařství. Je spojeno s císařem římským a českým králem Karlem IV. a týká se jeho ediktů o vysazování vinic v okolí Prahy a královských městech (únor, resp. květen 1358). Otec vlasti dovezl také sazenice burgundských rév, které se odměnily svým pěstitelům velice potěšující kvalitou hroznů a z nich vyškolených vín. Jen okolo Prahy vyrostlo v krátké době na sedm set hektarů vinic.
Dalším milníkem byl rok 1753. Sňatkem Hraběnky Marie Ludmily Černínové z Chudenic a Augusta Antonína Josefa, knížete z Lobkowiczů se začala psát významná vinařská historie rodu, jenž ovlivňuje vinohradnické dění v Čechách do dnešních dnů.
Jak vlastně vypadá Vinařská oblast Čechy v současnosti? Tvoří ji dvě vinařské podoblasti, Mělnická a Litoměřická, a v nich 72 vinařských obcí. Celková výměra vinic zde pak představuje zhruba 800 hektarů.
Od věci nebude ani připomenutí odrůd, pro Čechy typických. Za bílé zmiňme Rulandské šedé, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát Ottonel, Kerner. Z červených jde především o Rulandské modré, Modrý portugal, Dornfelder, objevuje se i Svatovavřinecké.
Z vinařských obcí se těší nejvyššímu renomé Kutná Hora, Mělník, Most, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky. Už pár let o sobě dávají vědět Třebívlice, a zatím posledním velkým projektem je ambiciózní třiatřicetihektarové vinařství v Žalhosticích.
Význam vinařství v Čechách ocenil v roce 2004 prezident Václav Klaus udělením Medaile Za zásluhy profesoru Vilému Krausovi, který na něm má nezměrný podíl.