Velikonoční svátky v české kuchyni vždy byly a dodnes i jsou plné domácího vaření a pečení. Dodržují se zvyky i dávné tradice, i když mladší generace už možná ani neví s čím ten který zvyk vlastně souvisí. Podívejme se třeba na tu sladkou část Velikonoc.
Začalo se péct již o první postní neděli, které se v Čechách říká „Černá neděle“, protože ten den ženy odkládaly na znamení smutku barevné oděvy, „Pučálka“ podle pokrmu z naklíčeného a praženého hrachu, nebo také „Liščí neděle“. Proč liščí? V noci na neděli maminky tajně pekly malé sladké preclíčky, které navěsily pomocí barevných stužek na ovocné stromy v zahradě. Ráno děti budily s tím, že liška v zahradě poztrácela preclíčky. Tento zvyk je však již skoro zapomenut.
Další pečení nastává o takzvané Škaredé středě, tedy poslední středu před Velikonoci. Ten den by se měly upéct „jidáše“. Kynuté pečivo pomazané medem a máslem, které by mělo mít podobu svinutého provazu, na kterém se oběsil zrádný Jidáš. Jidáše by se měly podávat k snídani na Zelený čtvrtek. Na Bílou sobotu je nejvíce na pilno. Měly by upéct sladké mazance a také sladcí beránci, ty však jen tehdy, pokud v neděli na Boží hod velikonoční nebude na stole jehněčí pečeně. Právě tu měl totiž tento sladký symbol v chudších rodinách nahrazovat.
Recepty najdete zde:
Jidášky
Mazanec
Velikonoční piškotový beránek
Další pečení nastává o takzvané Škaredé středě, tedy poslední středu před Velikonoci. Ten den by se měly upéct „jidáše“. Kynuté pečivo pomazané medem a máslem, které by mělo mít podobu svinutého provazu, na kterém se oběsil zrádný Jidáš. Jidáše by se měly podávat k snídani na Zelený čtvrtek. Na Bílou sobotu je nejvíce na pilno. Měly by upéct sladké mazance a také sladcí beránci, ty však jen tehdy, pokud v neděli na Boží hod velikonoční nebude na stole jehněčí pečeně. Právě tu měl totiž tento sladký symbol v chudších rodinách nahrazovat.
Recepty najdete zde:
Jidášky
Mazanec
Velikonoční piškotový beránek