Moučníky

  • Babiččin mřížkový koláč

    Lahodný koláč s příchutí ostružin a ořechů leckomu připomene dobu, kdy babička od kouřící pochoutky právě vytažené z trouby odháněla nenechavé dětské prstíky, prý aby z horkého těsta nebolelo bříško. Zkuste ho tedy nechat aspoň chvilku vychladnout… déle už to vaše chuťové buňky určitě nevydrží!

  • Babiččino linecké cukroví

    Nejen k českým Vánocům neodmyslitelně patří pečení cukroví. Jedním z nejoblíbenějších druhů je linecké pečivo. Svůj původ má prý v Rakousku a vzniklo z tzv. lineckého dortu, kde se toto křehké těsto používalo jako korpus a bylo součástí slavnostní tabule v dobách Habsburské monarchie

  • Borůvkový koláč

    Borůvky mají jedinečnou chuť a příznivý vliv na náš organismus. Obsahují velké množství vitamínů i minerálů a jsou známé pro sv antioxidační účinky. Nejvíce se používají právě u sladkých pokrmů jak v teplé, tak ve studené kuchyni. Kromě sladkých borůvkových knedlíků se z nich pečou fantastické borůvkové koláče. Receptů na borůvkové koláče je mnoho a fantazii se meze nekladou. Máte možnost si vybírat z různých druhů těst na koláč, jako jsou například kynuté nebo nekynuté. Dále borůvkovou náplň můžete kombinovat dle vašich chutí mimo jiné s tvarohem, ořechy a jiným ovocem. Koláč dovede k dokonalosti i lahodná drobenka, do které můžete přidat i mandle, mák nebo ořechy.

  • Boží milosti

    K oslavám masopustu patří nejen maso, víno a pálenka, ale také sladkosti. I ty ovšem musí být pěkně omaštěné a oslazené, stejně jako jsou boží milosti v našem receptu.

  • Bublanina

    Tento letní moučník se peče snad v každé české rodině. Lze použít všechno sezonní ovoce, počínaje jahodami, konče jablky. Za vláčností těsta v této receptuře stojí kefír, lze použít o jogurt nebo zakysanou smetanu. Použili jsme vypeckované třešně, jsou však ti, kteří tvrdí, že do bublaniny se mají dávat třešně a višně jen s peckami, pro posouzení, je asi nutné zkusit upéct obě verze.

  • Buchty s povidly a tvarohem

    Kynuté buchty jsou tradičním českým moučníkem, který nám závidí celý svět. Správně upečené musí být vláčné, náplně mají své fandy i odpůrce. Někdo miluje tvarohové, někdo makové a někdo by se popral o povidlové.

  • Frgály

    Když se řekne Valašsko, můžeme hned jedním dechem dodat frgály. Velké kulaté koláče z tenkého těsta mají rozmanitou náplň: nejoblíbenější je prý hrušková, stejně dobře ale chutnají s mákem, tvarohem nebo ořechy.

  • Jidášky

    Tento kynutý moučník, potíraný medem, většinou ve tvaru oprátky nebo zatočeného provazu, na kterém se oběsil Jidáš, poté co zradil Krista, se podle tradice peče večer na Škaredou středu. Pověra totiž tvrdí, že ten, kdo ho sní za úsvitu na Zelený čtvrtek, bude po celý rok chráněn od lidské zrady, hadího uštknutí, a také včelího bodnutí. Pokud se vám tak brzo nechce vstávat, tak zcela postačí, když jidášky na Zelený čtvrtek posnídáte.

  • Lívance s teplým ovocem

    Lívance si udělejte jako dezert nebo hlavní jídlo. Dozlatova osmažte lívancové placičky, přidejte lesní ovoce, ozdobte šlehačkou a sklízejte zasloužený obdiv.

  • Maková bábovka

    Sladká dobrota plněná nádivkou z mletého máku se báječně vyjímá na každém svátečním stole. Určitě ji oceníte i ve všední den ke snídani, jako svačinu na rodinném výletě-prostě všude tam, kde se vyskytují mlsná ústa. Škoda jen, že se nedělají větší bábovkové formy...

  • Martinské rohlíčky

    Co nabídnout typického hostům na svátek svatého Martina, kromě pečené husy? Co třeba něco sladkého, například „martinské rohlíčky“ které pekly hospodyně a rozdávaly chase. Martinské rohlíčky jsou rychlé a samozřejmě velmi dobré. V Čechách se plnily ořechovou nádivkou, na Moravě i makovou.

  • Mazanec

    K českým Velikonocům patří určitě i sladký mazanec. Ten se pekl tradičně na Bílou sobotu a hospodyně ho s sebou braly do kostela, kde je kněz požehnal. Jeho jméno pochází od předchozího velikonočního pečiva, kdy se krajíce chleba namáčely ve víně a mazaly medem, nebo medem s mandlemi, proto mazanec. Recepty a složení surovin se lišily podle krajů i podle majetkových poměrů. Někde byl mazanec jen z kynutého těsta, někde byl plný mandlí a hrozinek, někde se dávaly místo mandlí ořechy a místo hrozinek sušené ovoce. Vláčnost dodávala mazancům smetana i tvaroh. Po vytvarování těsta se na povrchu musely udělat ostrým nožem dva zářezy do tvaru kříže. Kromě křesťanské symboliky jde praktickou věc, mazanec tak lépe nakyne a při pečení má kudy utíkat pára, která by jinak mazanec potrhala.

  • Mrkvance

    Klasika z Vysočiny, jež vám učaruje. Kořeněná mrkvová náplň tomuto moučníku dodává výjimečnou chuť.

  • Ovocný koláč s mandlovou drobenkou

    Ovocné koláče jsou českou a moravskou specialitou i pýchou mnoha hospodyň. Mandlová drobenka je krkonošským receptem a nejlépe se hodí k borůvkám, švestkám ale sluší stejně dobře jako obvyklý mák.

  • Pivní štrůdl

    Plzeňský region je na své gastronomické poklady právem pyšný. A tak se nelze divit, že je oslavovaný pěnivý zázrak použit i při přípravě sladkého dezertu. Váháte, čím jej zapíjet? Stejně jako klasický jablečný štrúdl bude jeho pivní verze nejlépe chutnat jako zákusek k odpolední kávičce..

  • Pražské kružálky s hruškami a tvarohem

    Původně sladké jídlo pražské chudiny se může stát na jídelním lístku králem teplých moučníků. Kružálky jsou jednoduché, levné a chuťově vynikající.

  • Sváteční dvojctihodné koláčky

    Jak název napovídá, tyhle koláčky si zaslouží úctu každého jedlíka hned dvakrát. Poprvé, když se zakousne do povidel trůnících nahoře v důlku. Podruhé, když se mu na jazyku rozplyne tvarohová náplň. Máte-li rádi změnu, vyzkoušejte místo ní třeba makovou či ořechovou.

  • Svatební koláčky

    V červnu vrcholí svatební sezóna – květnové svatby zapovídají pověry, v červenci hrozí bouřky a špatné počasí, v srpnu zase vedra nebo silný vítr. Není divu, že u mnoha snoubenců vítězí právě červen s příjemným a stálým počasím. Pečou se koláčky zvací, oznamovací a výslužkové, zvláštností jsou koláčky rohové – podle jedné tradice jsou to ty pečené v rohu plechu, podle jiné mají tvar větrníku a v každém rohu jinou náplň. Kdo takový koláček sní, ten se do roka ožení či vdá. Na Moravě se pekly koláčky malinkaté i tak obrovské, že je museli nést dva muži, na Doudlebsku se dělaly patrové, na Chodsku s kyticí rozmarýny uprostřed... Samozřejmostí by měly být alespoň 3 druhy náplní, těsto může být máslové, kynuté nebo převalované, koláčky plněné, s drobenkou, dvojctihodné... Důležité je nešetřit na surovinách, a hlavně – pořádně si pečení užít!

  • Vánočka

    Pletenice, pleténka, húska, calta, štědrovka či štědrovnice. Tolik názvů má čeština pro vánočku, která byla součástí vánočního menu již ve 14. století, ale tehdy ji pekli ve svých chlebových pecích jen pekařští mistři. Vánočka se by se neměla v ničem šidit, patří do ní ta nejkvalitnější mouka, máslo a sádlo, mandle, někde i strouhané vlašské ořechy, rozinky a těsto se musí důkladně propracovat, také kynutí se nesmí uspěchat

  • Velikonoční piškotový beránek

    Proč právě beránek z piškotového, třeného, tvarohového nebo i kynutého těsta zdobí české velikonoční stoly? Beránek jako symbol čistoty, jara a nového života má dlouhou tradici. V křesťanství beránek symbolizuje Krista, Beránka božího ale beránek je jako obřadní pokrm známý už i z předkřesťanských dob, kdy byl hlavním obětním zvířetem. Postupem doby se stalo jehněčí maso finančně nedostupným, proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra, a nakonec se tento symbol změnil ve sladký velikonoční moučník. K pečení potřebujeme speciální formu i trochu zručnosti při vyklápění beránka. Výsledek snažení však rozhodně stojí za to!

  • Zdobený chodský koláč

    Traduje se, že se Lomikar ani nestihl zakousnout do koláče. My vám ale doporučujeme si na ně čas najít a připravit si je podle originálního receptu. Zdobení se prý podobá výšivkám, které byly na krojích.