Glosář
-
Povidla jsou známá nejen u nás, ale i v Polsku, na Ukrajině, v Rakousku a na Slovensku. Jak vlastně vzniklo jejich jméno?
Povidla jsou známá nejen u nás, ale i v Polsku, na Ukrajině, v Rakousku a na Slovensku. Jak vlastně vzniklo jejich jméno? Slovo povidla nebo povidlí je v češtině doloženo od 14. století a vyskytuje se iv polštině (powidła) av ukrajinštině (povydlo). Ze slovanských jazyků je převzala rakouská němčina (Powidl). Podle etymologického slovníku vzniklo od slovesa, (motat, vít) povidla jsou tedy něco, co vzniklo v, povitím – smíchat ovoce. Dříve se povidla vařila nebo vypékala v peci ze sušeného, nebo prvním mrazem přešlého ovoce, to způsobilo větší sladkost povidel. Povidla se v české kuchyni používají nejen do buchet a na koláče, ale plní se s nimi ovocné knedlíky a přidávají se do omáčka. Černá omáčka je naší českou specialitou, na černo se vaří zvěřina, kapr a povidlová omáčka je vynikající ik uzenému masu. Ochutnejte Česko! https://www.czechspecials.cz/recepty/hlavni-jidla/veprove-maso/uzene-maso-s-povidlovou-omackou
-
Sádlo, samé sádlo..
stěžuje si Pučmeloun ve známém večerníčku o Včelích medvídcích, když rabuje někomu spíž. V dnešní době by plný kameninová sádelníček už asi ve spíži těžko našel, a je to škoda. V čase, kdy se pečou svatomartinské husy, by se měl naplnit husím sádlem. Jak se husí sádlo využívalo?
-
Čas škubánků
Víte, že podzim je i časem škubánků? Jméno dostala tato sladká, ale v některých krajích i slaná specialita, od trhavého škubavého pohybu, kterým musí brambory s moukou velmi poctivě a několikrát za sebou kuchař vařečkou odlepit brambory s moukou od horkého dna hrnce.
-
Dýně budiž pochválena
Byly pěstovány již před naším letopočtem. Když přišli kolonisté do Severní Ameriky, naučili se je pěstovat od tamních Indiánů. Jsou i jedním z mnoha darů, kterými obohatil evropskou agrární scénu Kryštof Kolumbus.
-
Polévky, grunt české kuchyně
Studené, teplé, ovocné, masité, bílé, hnědé. A také zahuštěné či nikoliv. Jistě existuje ještě řada jejich dalších rozdělení, ale pro dnešní exkurz je tohle postačující.
-
Jaro a chřest v hlavní roli
Pochutnávali si na něm ve starém Egyptě, nechyběl při procovských tabulích římských patriciů. Coby náš excelentní exportní artikl dobýval kuchyně c. k. říše, ujížděli na něm dokonce při císařských habsburských večeřích v Schönbrunnu.
-
Mámivé potěšení s latentní hrozbou
Je nositelem jedné ze základních čtyř, vlastně už pěti (umami) chutí, sladké. Vlastně krom energie přináší tělu jen mámivě sladké pokušení, jemuž není snadné odolat. Ale skrývá v sobě také nebezpečí. Pro ty, kdo si ho nedovedou odepřít. Cukr.
-
Sladké pohlazení Vánoc
Vánoce by bez něj nebyly úplné. Zlepšit ve sváteční dny náladu, potěšit sladkým soustem, to je jeho úkol. Součástí vánočních svátků je už předlouho, dříve se peklo v každé domácnosti. V mnoha druzích a takovém množství, aby vydrželo co nejdéle.
-
Bílé zlato
Asi bychom se, kdyby jí nebylo, naučili žít i bez ní. Ovšem chutě všech krmí by nebyly ani poloviční. A třeba takový požitek z báječně propečeného, hrubou solí ochuceného steaku, ten by nám zůstal neznámý.
-
Zbožňované i proklínané
Konopí. Dnes se uplatňuje v medicíně, stavebnictví, výrobě lodních lan, pivovarnictví... a gastronomii.
-
Mák – pro gastro problematická surovina?
Pěstujeme ho nejvíce na světě. Roční sklizeň představuje množství okolo 25 tisíc tun, ze kterých 85 procent je určeno pro export. Ano, řeč je o máku. O máku, který je v mnoha zemích pro použití v gastronomii zakázán, v českých především cukrářských a pekařských recepturách však představuje významný part.
-
Ochutnáme ještě někdy rybízák?
Tahle zdánlivě smyslu prostá otázka má svůj důvod. Vychází z informace Ovocnářské unie ČR z února 2020.
-
Lišky, královny letního lesa
Naše kuchyně je s nimi srostlá. Začíná to brzy z jara prvními vyslanci světa oněch trochu tajemných, v kuchyni však nesmírně oblíbených zástupců rostlinné říše – houbami.
-
Gastronomie se vrací – jaká bude?
Jedenáctého května odstartovala první kapitola uvolňování gastronomie po bezmála dvou měsících nucené odmlky. Začalo to otevřením restauračních zahrádek a vnějších teras.
-
Úžasný zázrak přírody
Co všechno nám nabízí vejce. Symbol každoročního návratu nového života o Velikonocích. Vedle této symboliky má jedinečnou schopnost život darovat. Dále je ve hře také především jeho celoroční bezbřeze široké použití coby jedné z nerozšířenějších surovin v gastronomii na většině glóbu. A právě to bude dnes naším tématem.
-
Vánoce, silvestr... A co dál?
Ať trávíme Vánoce a příchod nového roku u moře, na horách, v restauraci či doma v lenošce u ne vždy atraktivních televizních pořadů, pokaždé jde o jedno. Všechny ty dny bývají spojeny s pořád rozšířeným fenoménem doby, obžerstvím.
-
Med, nedoceněný dar přírody
Kdo první kdy a kde našel a sebral úlomek plástve, nevíme. Ani zbla však netušil, nač narazil. Když však tu věc očichal a olízl, zjistil jak báječně chutná. A že stojí zato pátrat po jejím zdroji. Od té doby si od pradávna až po dnešek můžeme díky medu - to byl ten náhodný objev - osladit život. Postupně jsme objevovali celou škálu prospěšných vlastností medu v mnoha odvětvích. Dnes se však budeme zabývat tím, kterak ovlivnil gastronomii.
-
Královna zeleniny
Cibule! Nepostradatelná ve farmacii má od pradávna vedle tohoto využití ještě jedno přinejmenším stejně významné uplatnění. Byla a vždy zůstala nezastupitelným fenoménem gastronomie snad všech národů glóbu.
-
Zelná extraliga V Litoměřicích
O zelí, jednom ze základních pilířů české kuchyně víme mnoho. Známe bílé, a červené, rané i pozdní, víme, jak se liší receptury při nakládání i následné úpravy při přípravě pokrmů. Je nám známa i spotřeba zelí na hlavu a rok - v dlouhodobém průměru je to mezi osmi a devíti kilogramy. Každý kuchař a patrně i hospodyně také dokážou vyjmenovat nejvyhlášenější producenty a zmínit svého oblíbeného. To a spousta dalších informací je všeobecně známá skutečnost.
-
LAKR - tajemná zkratka skrývá velké poklady
Ono to zase tak tajemné není, ovšem když víte. To, že dosadíme-li za každé písmeno to správné slovo - léčivé, aromatické, kořeninové rostliny, jsme doma. Rostlin, jež pod tímto zařazením "bydlí" je nespočet, seznam zahrnuje až padesát tisíc položek. Jejich zařazení do toho kterého domečku se často překrývá.
-
Bonboniéry, symbol prázdnin a oslavy léta
Poslední den školního roku jsme jich potkávali zástupy. Děti - především na prvním stupni základního školství, patřičně vyšňořené, uháněly ke škole a v ruce vedle kytice třímaly - bonboniéru. Větší či menší, okázalejší, či dokonce dvoupatrovou v efektní etui s raženými výjevy na víku. Jedna byla krásnější druhé, vedle vnějšího efektu jistě i obsahem. Ať už je vyrobila Diana, Lidka, Orion či Zora, všechny měly jedno společné. Byly více či méně cenové široce dostupné.
-
České pivo dnes
Sedmnáct subjektů a na osmdesát produktů, to není číslo pro přehlídku nijak zvlášť zajímavé. Když však zjistíme, že za onou sedmnáctkou se skrývají české pivovary, které nabízejí právě osmdesát druhů svých piv, dostane celý podnik docela jiný nádech.
-
Slavnost v duchu retro
15. května proběhla na nádvoří Vysoké školy hotelové v Praze oslava dvaceti let od jejího založení. Vzpomínalo se na významné události, připomínány byly velké chvíle školy. Řeč šla také o úspěšných absolventech, kteří se zapojili do dění v hotelové i pohostinské branži.
-
Chmel, tentokrát na talířích
Když v roce 1917 vložil Čeněk Zíbrt do své knihy Česká kuchyně za dob nedostatku recepturu na chmelíčkový salát, mohlo to být přijato s podivem. Chmelu, spíše jeho prvních výhonků se sice v kuchyních využívalo daleko dříve, ovšem ne coby náhražky v nouzi během první světové války či těsně po ní.
-
Velikonoce tonou v zeleném pivu
V tisícileté historii pivovarnictví je jeho čtrnáctiletá existence pouze malým zlomkem. Přesto si, díky spojení s jedním z nejvýznamnějších - ne-li nejvýznamnějším - církevní svátkem vůbec, získalo až bezbřehou popularitu. O Zeleném čtvrtku zaplní jiskřivě zelený mok - s překvapivě jasně bílou čepicí pěny - miliony sklenic ve stovkách hospod a restaurací po celé zemi.
-
Kuchařský přestup desetiletí
Svůj sen hýčkal a piloval jistě alespoň poslední polovinu z více než dvaceti let fine diningového účinkování na kulinářském pódiu metropole. Nosil ho v sobě a čekal na vhodnou příležitost. Ta nastane 30. dubna 2019 v podobě otevření Hospody U Matěje v režii Jana Punčocháře.
-
Když dva dělají totéž ...
Podíváme-li se na všechny významné úspěchy československé a poté české gastronomie, vždy byl u nich. Nechyběl v Bruselu při světové výstavě, byl i na La Tour Eiffel v restauraci En plaine ciel roku 1966. Samozřejmě se stal jedním z hitů naší restaurace v Montrealu, ještě musíme připočíst EXPO 1970 v Ósace. Zkrátka byl a je všude tam, kde československé pohostinství slavilo světový úspěch. Kdo je ten tajemný, který všude otevíral brány české gastronomie světu?
-
Jaro se dere do kuchyní
I když nás ještě zima tu a tam potrápí chladnými dny a především nocemi, dosud spící příroda už je vzhůru. Zvolna se nadechuje před ostrým startem jara. Po dlouhých měsících, kdy kuchaři pracovali s importovanými surovinami, mohou s plnou parádou otevřít dveře autentickým českým chutím.
-
Regiony na talířích Czech Specials
Jakkoliv regionální gastronomii, pokud nejde pouze o prázdné heslo na jídelních lístcích, není snadné definovat, přece jenom existuje. O to, aby pohostinství toho kterého regionu bylo jak náleží zviditelněno, usiluje už jedenáctým rokem značka Czech Specials.
-
Farmy, restaurace a regionální suroviny
Regionální produkce v zemi o rozloze naší republiky je věc tak trochu ošemetná. Přesto však ne vyloučená. A to i v podmínkách omezených vegetačními možnostmi a nabídkou produktů šíře necelého mírného klimatického pásma.
-
Region v centru metropole
Regionální produkce v zemi tak malé, jako je naše, je dost těžko definovatelná záležitost. Nikoliv však neřešitelná. Lze se k ní vydat různými cestami. Tak, jak to udělaly některé restaurace nejvyššího ranku v různých koutech republiky.
-
Zabijačka - zdroj masa i oslava obžerství
Bývaly fenoménem zimy. Ještě na přelomu druhého a třetího milénia jich během roku, především však v zimě, jejich hlavní sezóně, u nás proběhlo víc než půl milionu. Přestože svůj původní smysl trochu ztrácejí a valem jich ubývá, stále se zabijaček - o těch je totiž řeč - uskuteční okolo sta tisíc ročně.
-
Jak na Nový rok ...
Zatímco silvestrovská menu v restauracích překypují originalitou až exotickou, první krmě po půlnočním přípitku se vracejí téměř výhradně k odzkoušeným variantám tradiční české kuchyně.
-
... to tajemné kouzlo Vánoc
I když se první písemná zmínka o Vánocích datuje rokem 354, jsou patrně daleko starší. Navazují nejspíš na pohanské slavnosti zimního slunovratu. S christianizací se jejich oslavy postupně ustálily na době od adventu po svátek Tří králů.
-
Prorazí konečně český kapr na lístky restaurací?
Průměrná spotřeba ryb na hlavu a rok ve světě dělá asi 17 kilogramů, u nás je to něco pod šest kilo. Sladkovodních druhů z tuzemské produkce pak, v tom čísle i kapra, spotřebujeme okolo půl druha kg.
-
Ana Roš - inspirace rodným krajem
26.11. 2018 proběhlo už popáté Sympozium Culinary Prague. V nových podmínkách, s vyšší účastí, hlavně však jako pokaždé s mimořádným souborem kuchařů světového renomé.
-
Lidé z „Hotelovky“
Devadesáté narozeniny jsou událostí takového významu, který si zaslouží oslavu jak se patří. Je-li navíc daný subjekt ve svém oboru velevýznamnou institucí, potom se slavení může odehrát v několika reprízách. Což je případ Hotelové školy Mariánské Lázně.
-
Než pozvedneme sklenku...
Jako každý rok i letos zaplavila zemi vlna Svatomartinského vína. Přes dva miliony lahví variací z šesti odrůd v 387 provedeních od 110 vinařských subjektů. Konzumenti se v nich, burcováni masivní propagandou, v prvních chvílích, od 11. hodiny a 11. minuty jedenáctého listopadu téměř utápějí.
-
Husy - nejen sváteční krmě
Tabule při oslavách svátků některých světců, a také Vánoc, ovládly - husy. Nevíme odkdy, na to "proč?" existuje několik verzí odpovědi. Ať je pravdivá ta či ona, husy jsou v kuchyni neodmyslitelnou součástí přinejmenším tří svátků, původně církevních. Tedy nejen asi nejznámějšího, nadcházejícího svatého Martina.
-
Ve službě československému pohostinství
Když poprvé otevřela brány žákům, chybělo mladé Československé republice čtyřicet dní do data desátého výročí její existence. Hotelová škola v Mariánských Lázních - nejstarší v republice - začala psát své dějiny devět let a jedenáct měsíců po vzniku našeho státu. V honosné budově uprostřed parku vydržela, možná překvapivě, až do současnosti.
-
České ovoce, luxus nad exotické?
Do české kotliny patří zhruba od počátku XIII. věku. Ať peckoviny, jádrové ovoce, lesní plody i jahody, všechny druhy se používají jak k přímé konzumaci, tak k dalším úpravám. Pevné místo mají také na jídelních lístcích restaurací i školních a podnikových jídelen.
-
České brambory – kam se poděly?
Ve vysokých polohách jižní Ameriky se pěstují už více, než dva tisíce let. Byly hlavním zdrojem potravy tamních horských národů, sloužily i k výrobě alkoholického nápoje. V mnoha ohledech a mnoha státech „Latiny“ je tomu tak dodnes. Tušíte správně, dnes to bude o bramborách.
-
Dříve cukr, dnes kyseliny, aneb vylepšování vín
Zajímat nás budou změny pro vinohradnictví a tím i vinařství velice významné. A sice změny klimatické.
-
Co s kuchařským vzděláním?
Stále více našich kuchařů odjíždí do světa, kde absolvují tematické stáže v restauracích nejvyšší třídy. Domů se vracejí plni zkušeností a snů. Co však dál?
-
Nové trendy v pohostinství a český přístup k nim
Procházíme dalším z období až pandemického šíření určitého druhu stravovacích zařízení. Po etapě pizzerií a po nich burgeráren jsou to tentokrát bistra. Je to, kterak se k těmto invazím stavíme, běžný způsob, který se podobně projevoval i ve světě?
-
Ovoce po celý rok – historická skutečnost
Pěstování ovocných stromů na území dnešního Česka je doloženo už někdy od osmého či devátého století. Prakticky stejně dlouho existují způsoby jeho uchování pro čas po sezóně. Sušilo se a následně drtilo a používalo coby sladidlo, později se vařením a přidáním různých koření konzervovalo. Ještě později se vařením redukovalo na předchůdce dnešních marmelád, džemů a nejrozmanitějších koncentrovaných lektvarů.
-
Hamburger – a co je víc
Z běžné svačiny dělníků v německém Hamburku se zrodil světový fenomén, který dnes nechybí v portfoliu snad žádné gastronomicky vyspělé země - hamburger.
-
Grilování
Není dnes podstatné, zda si člověk podmanil oheň před půldruhým milionem let, či později. Alespoň ne pro to, co znamenal ve způsobu stravování našich předků. S velkou nadsázkou lze ale říci, že zkrocení ohně předchůdcem dnešního člověka, znamenalo počátek vývoje grilování.
-
České ovoce – symbol nejen prázdnin
Vedle třešní, provázejícími vstup do prvních prázdninových dnů, je dalším symbolem osvěžení v letních vedrech kupodivu zelenina.
-
Obilí, dárce života
Ten, kdo poprvé vložil do úst zrna náhodně utrženého klasu, shledal je chutnými a rozhodl se pěstovat onu trávu cíleně, jistě neměl potuchy, jaký dar přinesl budoucím pokolením. Z původních lovců, později lovců-sběračů, stále ještě kočujících, se postupně stávali první zemědělci.
-
Luštěniny, znovuobjevovaný dar české gastronomie
Celosvětový průměr spotřeby luskovin na hlavu a rok představuje množství 7 kilogramů. Ovšem třeba v Indii je to 14, v Africe 9 kg. Viděno touto optikou měli bychom s jejich spotřebou u nás, oscilující kolem hranice 2,5 kilogramu na jedince ročně, něco udělat.
-
Poslové letních prázdnin
Jsou prvým pozdravem horkých dní pravého léta. Každoročně jich svět zkonzumuje okolo čtyř miliónů tun z asi dvou tisícovek odrůd.
-
Kouzelné mrazivé pokušení
Sníh a led ochucený medem nebo ovocnou šťávou, což byl vlastně jakýsi prasorbet, to byli první předchůdci zmrzliny.
-
Foodfestivaly včera a dnes
V jeden čas na jednom místě prováděly zájemce o kulinarii dobrými a lepšími restauracemi. Mnohým tak vůbec poprvé odhalily kouzlo fine diningu.
-
Domácí a „domácí“ limonády
Okurková, malinová, zázvorová, jahodová, mrkvová, melounová…, nevím, kolik jich vůbec existuje. Najdete je téměř v každé restauraci. Zaručeně zdravé, z nejlepších surovin, pravé domácí.
-
Minipivovary, staronový fenomén
Termín staronový nelze patrně brát doslova. První pivovary, vznikající u nás na sklonku třináctého století – především ve světové metropoli piva, Plzni – byly právovárečnými domy. Tedy svým způsobem domácí a dnešní terminologií patrně minipivovary.
-
První kroky československého pohostinství
Československá republika se nenarodila ve šťastné době. Krátce po skončení první světové války vstupovala země do stavu, kdy mnoho jejích obyvatel žilo na pokraji bídy. Neutěšená situace nutně poznamenala i její nadstavbu včetně pohostinství. Nedostávalo se surovin, zmizeli zahraniční hosté, domácí klientela zchudla. Nicméně situace v gastronomii se měnila, a jakkoliv stále ještě ne na žádoucí úrovni, podniky ožívaly – ty, které existovaly před rokem 1918. Vedle toho se rodily zajímavé projekty nové.
-
Čokoláda
O její rozšíření a vylepšení jejích vlastností se poprvé zasloužil Holanďan van Houten někdy v počátcích devatenáctého věku. Krátce nato se objevila první tabulková čokoláda, a svět postupně propadl čokománii.
-
Nebeská gastronomie na palubách letadel
Cateringové služby leteckých společností zajišťují krom občerstvení jakési první pozdravení té které země. Jak je na tom naše republika v rámci nabídek občerstvení na palubách své vlajkové společnosti České aerolinie, a.s.?
-
Z Hořovic do širého světa
Vše začalo v roce 1883. Tehdy ji založil Rudolf Baumann, syn plechárníka Františka Baumanna z Hořovic. V továrně, kterou toho roku otevřel, se nacházela klempírna, zámečnická dílna a slévárna šedé litiny. Toho roku se začaly psát dějiny pozdějšího fenomenálního výrobku, který krom jiného proslavil původně Baumannovu továrnu na dvou velkých světových podnicích.
-
Jídelní vozy – okno do české gastronomie
Denně křižuje Evropu i republiku zhruba na osm desítek vlakových spojení Českých drah, jejichž souprav jsou součástí. Umocňují lidem prožitek z jízdy prostřednictvím pohostinského gastronomického servisu. A to bez jednoho už celých šedesát let.
-
Strava pomáhá léčit
Pokud není dokonce hlavním nástrojem léčby u některých onemocnění, je lázeňská strava významným pomocníkem při léčebných a ozdravných lázeňských pobytech. Zkusme se s tímto nejednoduchým tématem nějak vyrovnat.
-
Vesele do nového dne
Jako mnoho dalšího, vzala nám neblahá doba po roce 1948 i kouzlo poklidných snídaní, uvozujících radost z nového dne.
-
Gastronomie sněhem přikrytá
Zima je v pohostinství zvláštním, jaksi dvojakým obdobím. Zatímco restaurace ve městech odpočívají po boomu okolo konce roku, na horách to vře.
-
Sladké mámení
Přestože historie cukrářství a příbuzných oborů na území českých zemí je o mnoho kratší než v antickém světě, není nijak chudá. Aristokracie a později měšťané si zpočátku pochutnávali na sladkostech dovezených z ciziny.
-
Exotika na talířích
Jistou exotiku v segmentu masa můžeme najít i dnes. Je zvlášť potěšující, že se tu a tam objeví v certifikovaných restauracích Czech Specials takové vzácnosti, které do noblesní české kuchyně po dlouhá léta patřily. Jako třeba medvěd v hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích.
-
Veselé loučení s obžerstvím
Nelekejte se, jde o loučení jen dočasné. Třídenní svátek všech jedlíků se jmenuje Masopust a znamená tolik: Od tří králů do Popeleční středy se rozloučit s masem.
-
Pohostinství na začátku nového roku
V čase po Novém roce dochází v našem pohostinství k jistému útlumu. Ono zklidnění ovšem nezačíná hned po silvestrovských oslavách.
-
Konvenience - dar či prokletí?
Vzývané i odmítané. Nadšení budící, ale stejným dílem přezírané. Takto jsou cejchovány konvenience, které, ať chceme či ne, stále houšť pronikají do mnohých segmentů gastronomie.
-
Naložené silvestrovské talíře
Ač u oslav konce roku lze vystopovat jakýsi církevní historický základ, patří silvestrovská noc k těm nejsvětštějším. A mimořádně bujarým.
-
Nám, nám narodil se…
Vánoce. Co o nich ještě nebylo řečeno, co všechno vlastně o těchto druhých nejvýznamnějších křesťanských svátcích víme? Možná nebude od věci si to v adventním čase připomenout.
-
Poklidné vplouvání do vánočních oslav
Věnec se čtyřmi svícemi, zapalovanými z určitého duchovního důvodu vždy v příslušnou adventní neděli – jednu ze čtyř před příchodem Vánoc – odstartuje prazvláštní období.
-
Zelí přichází s podzimem
Některé úhelné receptury české kuchyně v oblasti pečených mas mají jedno pojítko. Ať jde o vepřovou pečeni, drůbež – s výjimkou kuřete – zabíjačku nebo tu a tam i třeba sekanou, průvodcem všech těchto bází na talíři bývá zelí.
-
Mražené ovoce – prodloužené léto
Nastal podzim, příroda zvolna usíná. To je ten pravý čas pro otevření mrazicích boxů v prodejnách a zařazení zmrazeného sortimentu do přípravy pokrmů.
-
EXPO 67 - československá gastronomie dobývá svět
Je 21. duben 1967, v kanadském Montrealu se otevřely brány světové výstavy. Výstavy, která znamenala výsostný úspěch naší expozice.
-
Posvícení dříve a dnes
Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.
-
Krása i užitek honů
Cval koní, početná skupina lovců, troubení štvaného jelena a běsný štěkot smečky psů. Taková byla kulisa královských honů, které se u nás datují od vlády prvních českých knížat.
-
Výlovy – malebná součást podzimu
Ač sladkovodní ryby nejsou v nabídce restaurací významným tématem, v jejich chovu jsme přeborníky. Zaměřme se proto dnes na rybníkářství.
-
Tekuté ovoce, euforie v lahvi
Téměř všechny druhy peckovin, ale i lesní ovoce, jádroviny a mnoho dalších, mají jednu sympatickou vlastnost. Po speciální přípravě – zakvašování z nich lze procesem, zvaným destilace, získat znamenité ovocné pálenky. Nebo destiláty či spirity, zní-li vám to lépe. Protože dar úrod rozmanitého ovoce má i Česko, proto se zde ovocné pálenky těšily a těší velké oblibě dodnes.
-
Zelenina a zelenina
Co vlastně dnes pod pojem zelenina zahrnujeme? Ty druhy rostlin, které se mohou konzumovat - celé nebo jejich části – jak syrové, tak i různými způsoby upravené.
-
Může za to kněžna Ludmila
První vinice v Čechách se podle legendy zrodila už v roce 892. Z popudu Ludmily, manželky českého knížete Bořivoje I.
-
Burčák, příslib nového vína
Vyslání družiny pro Václava IV. a jeho vstup do Mikulova osmého září. Příjezd krále Jana Lucemburského s průvodem do Znojma 15. září, historický průvod alegorických postav od sv. Ludmily, přes Karla IV., až po Tomáše Garrigue Masaryka v týž den na Mělníce. 23.9. zase navštíví historická skupina praotce Čecha zámecký areál v Roudnici nad Labem. Tyto – a deset dalších na jižní Moravě, nebo sedm v Praze a středních Čechách, a kdoví, kde ještě, mají společného jmenovatele.
-
Slavnosti piva – pohled za oponu
Vstupujeme do období dočesných. Některé už proběhly, jiné teprve budou. Ta hlavní, žatecká, už pošedesáté 1. a 2. září. Všechny potom jsou oslavou a díkem za úspěšné vypěstování a sklizení letošní úrody chmele.
-
Dožínky, oslava života
Patřily k nejvýznamnějším svátkům už dávno, ještě hluboko v pohanských dobách. Patrně proto, že, zdárné sklizení obilí znamenalo zajištění základního živobytí do příští sklizně.