Sláva vodáctví

Sláva vodáctví

Send by e-mail

 
 
  • Autor: Milan BallikI když se kanoe objevila na českých řekách někdy v sedmdesátých letech XIX. století, první vodáci existovali už o pár desetiletí dříve. Vodu brázdili na vlastnoručně vyrobených lodích, maňáscích. Během dalších padesáti let se vodáctví masově rozrostlo, nadšenci vodní turistiky sjížděli kdeco. Roku 1936 vyšla kilometráž českých řek, kde jich bylo zveřejněno jedenačtyřicet! Při povinné registraci lodí v roce 1935 bylo jen v Praze evidováno přes pět tisícovek kanoí. 



    Přeskočme nějakých osmdesát let a vydejme se na některé řeky, abychom zjistili, jak je o vodáky postaráno v oblasti pohostinství. Samozřejmě nezvládneme všechny toky, zaměřme se na ty nejpopulárnější. 

    Vltavu už máme za sebou, vyrazme tedy na Lužnici. Na stopatnácti kilometrech mezi Suchdolem nad Lužnicí a Bechyní objevíte řadu hospod a hospůdek, k tomu navíc různé bufety přímo na tábořištích. 



    Prostor nedovoluje popsat všechny zastávky, alespoň tedy pár návrhů: Majdalena, Lužnice, Dráchov, Roudná, Tábor, Bechyně, nebo jinudy Starý Hamr, Veselí nad Lužnicí. Stará Hlína s pověstnými borůvkovými knedlíky. Výlet do Třeboně, tamní pivovarská restaurace nebo výtečný a noblesní bufet v hotelu na náměstí. 
    Sázava, plout se dá ze Žďáru nad Sázavou vlastně až do Prahy. Samozřejmě při odpovídajícím stavu vody. Možností kterak se dobře najíst je na dvou stech kilometrů spousta. Samotný Žďár a jeho hospůdky, řada možností v Havlíčkově Brodě. Smrčná se strašákem Stvořidel, Vilémovice a Sedlo z mopeda z pekelné kuchyně… Odtud potom až do Pikovic, případně Prahy, celá řada restaurací, některé vyhlášené jiné, které své pověsti něco málo dluží.

    Západočeská Ohře je na tom podobně. Možná ne co do počtu, ale úrovní nabídky se může s předchozími řekami beze studu popasovat. 
    Loket a jedno z prvních míst s nadějnou možností jídla. Od steaků a těstovin na hradě, až po pivnici dobrého vojáka, každý si tu najde své. Cestou do Rašovic pojedete přes Karlovy Vary. I tam je spousta lákavých příležitostí. Potom přijde kemp ve Vojkovicích s vcelku hodnotnou nabídkou.  V Perštejně se nejvíce hovoří o tamním pivovaru a jeho pivu, také o dobrotách k němu. Kdybyste chtěli pokračovat až na soutok s Labem – u Litoměřic, postaví se vám do cesty ještě dva pivovary – v Žatci a Lounech. Náročná plavba!



    Ještě „letem světem“ obhlédneme Berounku. Co jí chybí na délce a náročnosti, dohání lákavými zastávkami. Rozhodně už sama Plzeň je centrem pivnic s pivem světové pověsti, které doprovází povýtce dobrá strava. V Rakoluscích v areálu kempu máme příjemnou restauraci se sklípkem, ve Zvíkovci pak hned dvě, o kterých bývá často zmínka. Ještě některá z míst Višňová, Sýkořice, Beroun – s jeho berounským medvědem, a pak silná koncentrace svůdných hospod od Dračí skály přes Karlštejn po Dobřichovice. V některé z nich se hodí splutí Berounky jak náleží oslavit.



    K zamyšlení nad stavem a možnostmi vodácké gastronomie je jedno: proč nevyužít frekvence tisíců vodáků z celého Česka a nenabídnout jim záruku autentičnosti, svým způsobem i „regionálnosti“, a jistě i odpovídající kvality. Toho, co je ukryto pod značkou Czech Specials. 

    Poznámky: 
    Zmíněná místa nejsou řazena striktně podle jejich lokace při vodním toku.
    Výběr stravovacích zařízení zmiňuje jejich výskyt, nikoliv kvalitu.

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu