Pasta - italský dar světu

Pasta - italský dar světu

Send by e-mail

 
 
  • Autor: Milan BallikZda těstoviny vznikly skutečně v prvém století po Kristu v Itálii, nebo je přivezl až Marco Polo, to už nezjistíme. Za prokázané lze ale mít to, že na rozdíl od Číňanů použili tvrdou pšenici, což dělají dodnes. Jistě však můžeme říci jedno: Italští výrobci a kuchaři to byli, kdo vytvořili z těstovin fenomén, který ve stovkách receptur jednotlivých tamních regionů zahájil vítězné tažení světem. Těstoviny se díky tomu dostaly i k nám, a vlastně zde i díky mnoha specifickým receptům českých kuchařek zdomácněly.



    Tohle tvrzení však není moc přesné. V tom smyslu, že za starých pořádků zde recepty byly, ale asi tak tři, čtyři. Šunkofleky, kolínka s rajskou omáčkou, nudle s mákem a písmenková zavářka do polévky. K nim se časem přidaly špagety a kečup, láska snad všech dětí. Jinak sloužila uvařená pasta bez dalších úprav jako příloha.



    Teprve po Listopadu, s anabází italských a rádoby italských restaurací různé úrovně, jsme zjistili jedno: pastu tak, jak ji připravují Italové, samozřejmě ne všichni, jsme vlastně do té doby neznali. Jak co do úprav, tak co do druhů a tvarů. 



    Dnes je situace docela jiná. Na trhu jsou desítky importovaných, ale i tuzemských těstovin nejrůznější kvality. Z našich výrobců je patrně nejdále společnost v Karlových Varech, kde si vybudovali originální cestu. Pro výrobu vybrali způsob, který se nejvíce osvědčil a vykazuje nejvyšší konečnou kvalitu. Čerstvé vícevaječné, neplněné i plněné, v některých případech ochucené už při prvotním zpracování, vždy pouze chlazené. Používají výhradně italské suroviny, a důsledně dodržují staletími prověřené způsoby výroby. Takže jde tak trochu o fúzi italské pasty a zlatých českých rukou. Že se jim to daří, potvrzuje i týdenní výroba, která činí osm tun u gourmetů vzácně populárního produktu.
    Možná nebude od věci říci si všechny základní způsoby výroby, nebo spíš uchování. Vedle čerstvé existuje dále pasta sušená, mražená. Balí se i do ochranné atmosféry inertního plynu, používá se i pasterace. 



    U vlastního použití pasty se v případě pokrmů invenci kuchařů meze nekladou. Jedinou podmínkou je její bezchybná příprava. Navíc musí kuchař dbát na to, aby všechny ostatní vstupy nechaly těstovině dost prostoru, aby jejich ryzí obilná chuť byla jasně čitelná. Je také nutné zvolit správný druh, plné duté, tlusté tenké, dlouhé krátké hladké či vroubkované. A co jen je dalších tvarů! Každý z nich má své místo v konkrétní receptuře.



    Za roky od listopadu 1989 stoupla spotřeba pasty u nás o víc, než sto procent. Svým dílem se o to zasloužili i čeští „pastaři“ – karlovarští tento název oživili a razí ho v celé branži. Dokonce tak nazvali i svou restauraci. 
     

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu