Jehňata – poslové nového života

Jehňata – poslové nového života

Send by e-mail

 
 
  • Autor: Milan BallikBeránek Boží jako symbol obětování se spasitele přežívá už asi jen v církevních rituálech Velikonoc.
    Opravdový beránek je však v rámci oslav křesťanských svátků ve formě sváteční krmě přítomen snad na každém stole. V řadách úprav jehněčího při radostném hodování po skončení půstu. 
    Není divu, delikátní křehkost, v projevu masa ještě nevyvinutá, „mléčná“ příchuť s minimem typického prvku, v neposlední řadě potom lehké, svěží varianty úprav z něho dělají mimořádný vstup do nového jara. Byť půst není pevnou a respektovanou součástí našeho kalendáře, přesto jeho konec, jehněčí pečení vítáme asi všichni.

    Ovce se u nás v minulých neblahých časech sice chovaly, ale převážně na mléko a vlnu. Přestože ani dnes nejsme v konzumaci skopového – a kůzlečího – žádní lídři (necelého půl kilogramu na hlavu a rok proti třeba jedenačtyřiceti v Mongolsku, nebo 24 na Novém Zélandu), o Velikonocích děláme výjimku. zapomínáme na řízky jako talíř a propečené steaky. Možná se v nás probudí přece jen matná vzpomínka na Spasitele, jak nám o něm vyprávěla babička, kdo ví. Jehněčí pečínku v čase zmrtvýchvstání respektujeme. A když už to tak je, potom se každá hospodyně doma, každý kuchař v restauraci snaží, jak umí, aby jídla byla co nejdokonalejší. V úpravách vede prostá pečeně, na česneku nebo bylinkách. Dobře upečené maso, křehké jako sněhové pečivo, voňavé a s křupající kůží, ani nic dalšího nepotřebuje. Takže kýta, krk, kolínko, nebo celá zadní část, jejich co nejprostší úprava chutná asi nejvíce. Pokud necháme předek zvířete v celku, vstupuje na program nádivka. Jsou svátky jara a příroda se probouzí, omlazujeme tedy tradiční receptury nádivek s až třemi druhy masa a spoustou žemlí a vajec mladými svěžími komponentami. V podobě kopřiv, bylinek, jitrocele i špenátu. Nic však nezkazí medvědí česnek ani šťovík. Obsah silic a různých minerálů mají v tom čase největší, nejlahodnější. Jejich příchuť je potom klíčem, který otevírá bránu nastupující vesny.  
    Když odhlédneme od Velikonoc a tradiční příprav jehněčího masa, stále častěji je vidět na jídelních lístcích restaurací. V propracovanějších, obsažnějších variantách. Před pár dny se objevily první kreace na téma jehňata, nebudou k zahození, mám zato. Za všechny jeden hodně zajímavý: jehněčí hřbet a konfit, černý česnek, pórek, kroupy, šťovík, jehněčí jus. Co říkáte? 

    Na závěr zmíním jednu vpravdě delikátní záležitost. Jehněčí kořínek na smetaně, jinak plíčka. Jemná, smetanou pohlazená, lehkou navinulostí osvěžená, zkrátka mimořádná. Kdyby se vám povedlo na ně narazit, neváhejte. Zachutnají vám, i když vnitřnosti jinak nemusíte. 
     

Přihlásit k odběru newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru a budeme Vám pravidelně zasílat nové články do e-mailu