O střídání teplot, o klimatizaci a jiném foukání...
Milí, moje mládí je asi definitivně v kalupu a stává se ze mě dědeček alergický na střídání teplot, na vzduch proháněný studenými proudy chrlícími se z klimatizačních jednotek. Začínám se bát kdejakého jiného foukání.
Jeli jsme na konferenci do Ostravy, v zázraku techniky - rychlovlaku Pendolino. Seděli v plně obsazeném otevřeném oddílu. Cesta ubíhala jako po másle a protože do ocelového trupu vlaku bodaly paprsky slunce, příjemný závan klimatizace dotvářel atmosféru standardu a pohody.
Těšil jsem se na nadcházející neděli, cestu jsem musel opakovat kvůli pondělnímu rannímu vysílání televize. Co se dá dělat - osvědčený rychlovlak, večer tam a ráno po akci zpět. Ve voze nás sedělo pár a tlak studeného vzduchu dostal prostor vyřádit se. Vál mi za krk a dul do nohavic, šošolka hlavy mě začala mrznout. Tři hodiny ledárny, dvakrát na toaletě, kde se pro změnu nedalo dýchat vůbec - je totiž hermeticky uzavřená.
Hned ve středu jsme s kamarádkou moderovali ve Velké dvoraně Rudolfína charitativní módní show. Neorenesanční budova, úžasné interiéry, přenádherná kování, za kterými asi v minulosti plály ohně pro temperování obřích prostorů.... Dnes do nich ústí tlamy obřích klimatizačních jednotek. Tentokrát jsme to všichni koupili do zad. Při čtvrteční cestě na festival do Telče /a tam jsem sakra potřeboval hlas na téměř jedenáctihodinový maraton na pódiu/, mě hlad zastavil /podržte se/ u známého fast foodu pro krabičku fast salátu a pro jedno rychlé vlastně fast, kafe.
Otevřu dveře do restaurace a pic kozu do vazu: 16 stupňů, já v triku. "Dobrý den, vám není zima?", ptám se obsluhy u pultu. "Nééé, nám to tady pálí do zad z kuchyně", zazněla pohotová odpověď. Sedl jsem do auta, odkašlal jsem, zaškrábalo mě v krku, večer jsem začal smrkat, následující den jsem odsípal program a v sobotu přestal mluvit úplně. Přemýšlím o náhlém střídání teplot, o jeho nepříznivém účinku na organismus. Klimatizace v autě, rozpálené parkoviště, vymrzlá restaurace, rozpálené parkoviště, klimatizace v autě, dlouhá cesta rozpařenou ulicí, klimatizace v kanceláři.
Lékaři radí: Klimatizaci v interiéru jen o pár stupňů méně, aby přechod z horka nebyl tak razantní! Mohu o to ve všech dnešních (a in) hospodách a restauracích v Česku poprosit také já? Děkuji pěkně, Váš ojíněný (nikoli ovíněný) Kajetán







