Ještě jednou o lásce k bližnímu

Střed Evropy, ke kterému jsme připoutáni, ve kterém žijeme, pracujeme, bojujeme o každodenní zrno a zejména podnikáme v oblasti cestovního ruchu, je zapeklité místo. Křižovatka národů, ideologií a nevím čeho všeho. Co si budeme povídat, mého dědu málem podřízli bratři Mašínové, ale v zápětí jej ze služby odstavili komunisté (a to jsme jenom doma), v roce 1938 musel odejít z pohraničí kvůli Němcům, já jsem se díky okupaci sovětské armády a protestům rodičů nedostal na školu a tak jsem téměř prototypem člověka nenavádějícího kde co a kde koho: ukřičené Němce, rozpínavé Rusy, skrblivé Holanďany, nesmyslně žvatlající Maďary, bratry Slováky, kteří mají co chtěli, Ukrajince, kteří jsou tady jenom na práci….

Milí, kromě šovinistů miluju opravdu všechny lidi dobré vůle. Na začátku se otevřu k dialogu, k poslouchání a snažím se porozumět, byť je to s mou znalostí světových a jiných jazyků složitější. Vím, že mám v Česku výhodu domácího prostředí, tudíž jsem vůči cizinci v přesile. A proto mohu i neohrabaně s úsměvem nabídnout pomoc neznámému člověku. Ukázat mu cestu, společně se začučet do mapy, která dávno neplatí, nalézt hospodu, ve které se před dvaceti lety poznal se svou velkou láskou. Úplně nejlíp se umím smát a vím, že nikdy nesmím zapomenout na tento přídavek k základní nabídce několika jazykových mutací (nebojte – jsou na velmi komunikativní úrovni). Chci, poskytnou to, co za dalekými kopečky od mého domova žádám, vstřícnost, otevřenost, přátelskou energii. Pojďme se dát závazek na letošní babí léto.

Začnu jako první: Jsem rád, že se můžeme potkávat na stránkách nejchutnějšího portálu v České republice.

Váš Kajetán